Thermal

Podrobnosti

Kategorie: Aktuálně

Zveřejněno: 7. březen 2017

Proč nemůže být hotel Thermal kulturní památkou?

Dopis ministrovi kultury Mgr. Danielu Hermanovi v reakci na současné projednávání možnosti uvedení hotelu Thermal v Karlových Varech mezi naše kulturní památky.

Ministr kultury, Mgr. Daniel Herman

Ministerstvo kultury

Maltézské náměstí 1, 118 11 Praha 1

V Karlových Varech 27.2. 2017

Proč nemůže být Hotel Thermal kulturní památkou?

Jak se obyvatelé Karlových Varů nesžili a nepřijali současnou Vřídelní kolonádu, a dosud ji vnímají pro necitlivost k okolnímu prostředí jako arogantní a nepatřičný šrám na duši Genia loci Karlových Varů, stejný osud i vnímání obyvatel a řady návštěvníků lázeňského města stihl i Hotel Thermal situovaný v údolí říčky Teplé. Již od poloviny padesátých let 20. století byla v Karlových Varech pociťována potřeba většího prostoru pro pořádání Mezinárodního filmového festivalu. Proto byla v roce 1963 Krajským národním výborem Západočeského kraje v Plzni vyhlášena architektonická soutěž na stavbu nového festivalového paláce v Karlových Varech spojeného s lázeňskými službami a veřejným termálním koupalištěm. Veřejnou soutěž vyhráli se svým soutěžním návrhem manželé Věra a Vladimír Machoninovi. Pro novostavbu bylo zvoleno údolí řeky Teplé, za Městským parkem v oblasti Mattoniho dvora a musela jí ustoupit historická zástavba celé Chebské ulice. Původní tvář reprezentuje ve zlomku článek deník.cz ze dne 1.2. 2010 – http://karlovarsky.denik.cz/zpravy_region/kv-vystavba-thermalu-tricet-domu-20100201.html. (deník.cz) Projekt připravovali manželé Machoninovi, jako hlavní projektanti v letech 1964-1967, ale samotná stavba postupovala pomalu a probíhala ve velice složitých podmínkách. Musela se hledat řešení již při zakládání stavby, do základů například pronikala masivně spodní voda. V tomto místě probíhají zásadní geothermální zlomy, kterými se transportují thermální prameny.

Pro hotelovou část bylo projektováno 273 komfortních pokojů, z toho 91 jednolůžkových, 169 dvoulůžkových a 13 apartmánů. V současné době hotel nabízí 260 komfortně vybavených pokojů. Na vlastní hotelové a kongresové centrum je napojeno kryté parkovací stání s 320 parkovacími místy.

Hotel Thermal v Karlových Varech, který v roce 2012 oslavil významné jubileum, 35. výročí zahájení provozu, představuje kontroverzní a rozporuplnou stavbu. V práci manželů Machoninových symbolizuje jejich vrcholné tvůrčí období. Věra a Vladimír Machoninové patřili k nejvýznamnějším tvůrcům své doby. S jejich jmény jsou spojovány tak ojedinělé a významné stavby jako obchodní dům Kotva, velvyslanectví v Berlíně a v pozdějších letech pak Dům bytové kultury v Praze. K berlínské ambasádě prochází informace médii o snaze České republiky o nové tváři svého zastoupení, jako v Hospodářských novinách: V roce 1978 patřila budova českého velvyslanectví v Berlíně k nejmodernějším ambasádám. Obří kostka z tónovaného skla, hliníku a imitací dřeva dokonale odrážela normalizační stavební sloh. Právě takový vzhled ale už dávno přestal splňovat představu o tom, jak bychom se u významného západního souseda rádi prezentovali (HN 17.2. 2015).

Budovou Thermalu se paralelně prezentujeme před celým světem. Minimálně na Mezinárodním filmovém festivalu. (VB)

Pro vyprojektování velkého kinosálu v hotelu Thermal, absolvovali manželé Machoninovi studijní cesty po kinosálech ve Francii a Anglii. Podobu komplexu, který sice vyrůstal až v sedmdesátých letech 20. století, výrazně ovlivnila dobová atmosféra a politické uvolnění počátku šedesátých let a opětovný příklon k modernistickému pojetí architektury nového brutalismu, v mezinárodním měřítku velmi oblíbených a progresivních architektonických tendencí.

Karlovarští nemohou Thermalu odpustit, že pro jeho realizaci a výstavbu bylo demolováno velké množství historické zástavby. Pro nezatížení výškové budovy s navazujícím kongresovým centrem okolním prostředím byla zbourána celá Chebská ulice i s reprezentativní budou původního Německého gymnázia (později škola J. A. Komenského), přestože škola měla být dle původních soutěžních podmínek zachována. O jejím zbourání rozhodli městští funkcionáři až v průběhu výstavby hotelu. Hotel tak zůstal izolován uprostřed parku a jeho poloha je trošku nešťastná. Podle slov Zdeňka Lukeše je Thermal sám o sobě architektonicky kvalitním dílem, ale je problém s kontextem: „Zalehl údolí s říčkou Teplou jako velká žába na prameni“. A karlovarský spisovatel Zdeněk Šmíd o této stavbě ve své knize Mé staré dobré Vary napsal: „Thermal je symbolem jedné epochy. Je vpádem cizího živlu do starých dobrých Varů. Je důkazem, že my noví jsme neporozuměli šeptání jejich fasád, jejich schodišť, jejich duchů.“ Hotel Thermal vyrostl v místech, kde stávaly budovy typické pro karlovarský slet dortů – tedy z konce 19. století. Kvůli jeho výstavbě tak musel navždy zmizet například secesní hotel Alice nebo skvostná vila Heinricha Mattoniho (Mattoni Hof), proslaveného dodnes Mattoniho Kysibelkou - Mattonkou. Thermal je nepřehlédnutelná budova, která výrazně narušila celkový tvar údolí říčky Teplé, kde se lázeňská část Karlových Varů rozkládá. Autoři projektu se zde pokusili redefinovat velký územní celek včetně dalších terénních úprav. Otázkou ale zůstává, zda k tomu bylo zvoleno šťastné místo. Velká kubická hmota šestnáctipodlažního objektu ze železa, skla a betonu ční nad údolím řeky Teplé jako velký vykřičník. Byl to krok proti základním zásadám urbanismu města. V době druhé poloviny 20. století Vary přišlo o více jak 100 historických staveb.

V polovině devadesátých let Karlovy Vary usilovali o vznik městské památkové rezervace, a vytvořena byla pouze městská památková zóna s odůvodněním, že "na území plánovaném k utvoření městské památkové rezervace jsou stavby, které vytvoření eventuální rezervace nedovolují". Jimi jsou současná Vřídelní kolonáda a Hotel Thermal. (ON).

Změna v obraze dříve světově proslulého lázeňského města nastala na přelomu 60. a 70. let 20. století. Socialistický realismus se svým příklonem k tradici tehdy skončil a nastala éra plné prefabrikace a typizace staveb. Změna názorů na architekturu a architektonickou tvorbu měla postihnout hlavně Karlovy Vary, pro něž byla příznačná zejména architektura historizujících stylů, která připomínala podle známého vyjádření francouzského architekta Le Corbusiera „slet dortů“. Na základě obecných představ o nevýznamnosti architektonické tvorby druhé poloviny 19. století docházelo k postupné degradaci a zhoubě historické zástavby lázeňského města. Architektura historizujících slohů byla deklasována jako architektura buržoazní a falešná, jako pouhá lživá hra, která používala „jenom prefabrikované prvky k pokrytecké dekoraci fasád a interiérů“. Vzhledem k nedostatečné údržbě byly objekty přivedeny až na samý práh únosnosti. To bylo záminkou pro rozsáhlé demolice, projektování a výstavbu „moderních“ novostaveb. Ke skutečně razantnímu vstupu nových objektů do Karlových Varů došlo ale až v 70. a 80. letech 20. století. Nová architektura vycházela programově ze základního principu neovlivnitelnosti svým okolním prostředím. Vždy to bylo také spojeno i s likvidací části starší urbanistické struktury, čímž byla narušena dosud ucelená integrita území. Nejznámějšími příklady takto pojaté moderní architektury v Karlových Varech jsou Vřídelní kolonáda a Hotel Thermal.

Původní výběrové řízení nevyhrál návrh manželů Machoninových a přeskočil vítězný návrh terasového monstra na kopci díky symbolické návštěvě Le Corbusiera společně s panem Machoninem a paní Machoninovou. Jak paradoxní spojení. Manželé tvořící povětšinou v duchu brutalismu a Le Corbusier. Když právě brutalisté v roce 1954 na IX. Kongresu CIAM vytvořili buřičskou skupinu, kterou revoltovali proti „starým architektům“ včele s Le Corbusierem a Waltrem Gropiem. Občas paradox prospěje účelu. Tak tu stojí budova, která vyhrála i cenou o 70 mil. nižší než původně vítězná. Co naplat, že nakonec stála o 200 mil. více. Dnes se na ní jezdit dívat mladí architekti, nebo chcete-li současní architekti, a obdivují jedinečnost v neomalenosti a brutalitě. Protože něco tak drzého by už nikdy vzniknout nemohlo. Svým způsobem mají pravdu, ale neznamená to přece, že se z těchto důvodů bude budova chránit a přivede se do společnosti Národního divadla, Císařských lázní, chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně, Vily Tugendhat a dalších. Každý má svůj význam a nic není jen tak náhodou, ale jak nikdy Louis de Funés nehrál Hamleta, Jarek Nohavica nezpívá v La Scale árie Wágnera, neměl by být hotel Thermal kulturní památkou. Neubíráme mu jeho význam daný funkcí, ale ten nedělá z horníka Michelangela. V Karlových Varech v současné době probíhá i boj o podobu Vřídelní kolonády, ta současná je v havarijním stavu a přichází na pořad dne řešení, zda jí prodlužovat o pár let životnost nákladnou rekonstrukcí, či obnovit původní historickou vřídelní kolonádu od architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, jež byla vlajkovou lodí „zlatého věku“ jednoho z nejkrásnějších měst světa Karlových Varů. Z iniciativy občanů Karlovarska běží petice za referendum o budoucí podobě kolonády. Thermal prohlášený za kulturní památku přiklání významně jazýček vah na stranu obhájců architektury ve jménu socialismu a míru, přitom dosavadní reakce občanů města a jeho návštěvníků přesvědčuje o touze k návratu původních historických skvostů. Karlovým Varům je lázeňství a cestovní ruch obživou a historie láká ze všeho nejvíce. Prosíme o zvážení tohoto historického paradoxu. Karlovým Varům se od roku 1989 stále dosti citelně ubližuje. Dokladem Vám můžeme nabídnout naše karlovarské fórum občanů VarySobě – www.varysobe.cz. (VB)

S přátelským pozdravem

Václav Benedikt (VB) – stavební inženýr a architekt a člen komise rady Karlovarského kraje pro kulturu a památkovou péči

Otto Němec (ON) – president společnosti Fellner – Helmer, v minulosti člen poradního sboru ministra pro místní rozvoj se zaměřením pro cestovní ruch

Zdroj: ZEMAN, Lubomír, Moderní architektura 70. a 80. let 20. století v Karlových Varech. In: Zpravodaj STOP, sv. 14, č. 2 (2012), s. 54-71

Doplnění k výše uvedenému dopisu

 Předkládáme doplnění k části našeho dopisu, Vám adresovaného 27.2. 2016. Činíme tak z toho důvodu, že níže uvedená informace nám byla předána ústně a zjistili jsme, že oficiálně ji nelze ověřit. Jedná se o tuto část: „Původní výběrové řízení nevyhrál návrh manželů Machoninových a přeskočil vítězný návrh terasového monstra na kopci díky symbolické návštěvě Le Corbusiera společně s panem Machoninem a paní Machoninovou. Tak tu stojí budova, která vyhrála i cenou o 70 mil. nižší než původně vítězná. Co naplat, že nakonec stála o 200 mil. více.“

Uvádíme v upraveném znění: V Karlových Varech a mezi jeho občany se traduje, že původní výběrové řízení údajně nevyhrál návrh manželů Machoninových, což nelze písemnou formou doložit.

Jelikož nechceme vyvolat spekulace o pravdivosti našich údajů, uvádíme jen ty, které je možné ověřit.