Stojí a čekají

Podrobnosti

Kategorie: Císařské lázně

Zveřejněno: 22. leden 2017

Oficiálně je budova otevřena veřejnosti. Jak je to s ní ve skutečnosti?

"Císařské lázně jsou opět otevřeny veřejnosti. Návštěvníci si mohou prohlédnout nejen vstupní vestibul, majestátní schodiště, ale i krásný Zanderův sál a poprvé v novodobé historii je zpřístupněna i Císařská koupelna! Dále je zde k vidění výstava Koupání bez hranic a prezentace Karlovarského kraje na Expo Milano 2015"

Toliko oficiální prezentace na http://www.cisarskelazne.cz/. Ale v jakém stavu je budova doopravdy, co jí čeká a jak se to s ní mělo do dnešních dnů?

1. Historie

Ve druhé polovině 19. stolení a na přelomu století byli Karlovy Vary ve svém "zlatém věku". Právem byly považovány za lázeňské město světového významu. Neustrnuly zakonzervované v minulosti, ale vše se začalo vyvíjet a na tehdejší dobu velmi modernizovat ve snaze nabídnout svým návštěvníkům tu nejvyšší úroveň lázeňské péče v co možná nejkrásnějším prostředí. Vždyť kde nejlépe prospívat zdraví a jeho obnově než v prostředí, které lahodí našim smyslům. A tak ruku v ruce s novou tváří přibližující naše město Vídni a světovým módním trendům vyvíjela se i balneologie a systém působení na člověka ruku v ruce s výjimečnými přírodními projevy Karlovarska. Počátkem 90. let 19. století tak přišel významný karlovarský balneolog a městský radní MUDr. Karel Becher s myšlenkou vybudování prestižní a moderní lázeňské budovy s provozem slatinných procedur, které byli v tehdejší monarchii velmi oblíbené. Dne 28. března 1892 město Karlovy Vary zakoupilo pozemky bývalého městského pivovaru. Po realizaci městského divadla byl přizván k tvorbě návrhů nové budovy vídeňský ateliér Ferdinanda Fellnera a Hermana Helmera, který předal v září roku 1892 městské radě dva návrhy. 3. prosince 1892 rozhodla městská rada o stavbě nové budovy. Reakce na návrh byly velmi příznivé a poukazovali na výjimečné kvality estetické, ale hlavně s důrazem na přínos zdravotní péči. Město mělo k realizaci přistoupit velmi štědře, protože význam objektu a jeho prestiž kapitál městu mnohonásobně vrátí. Jako kdyby před více jak sto lety měli více zkušeností a větší přehled o významu, jaký tento objekt pro město může mít. Dnes jen tápeme, chodíme okolo, vrtíme hlavou a nic. Budova je jen krásnou externí expozicí prostoru, ve kterém se nachází. Každý divák se před ní zastaví. Nelze na chvíli nesetrvat v úžasu. Z úžasu ale brzo přecházím do melancholie, smutku a pocitu zmaru.

28. dubna 1893 byly plány schváleny i s předpokládaným nákladem 750.000 zlatých. Stavba pod vedením stavebníka A. Bečváře proběhla v letech 1893-1895. Hrubá stavba byla hotova během jednoho roku. Další práce až do úplné podoby stavby probíhali další rok. Stavební a tesařské práce provedla karlovarská firma významného stavitele Josefa Walderta. Slavnostní otevření proběhlo 5. května 1895. Na výtvarných pracích v interiéru se ještě následující rok pokračovalo. Celkové náklady se blížili k částce jednoho milionu zlatých. Zvýšení nákladů přišlo vícepracemi při zakládání a izolování objektu, větším objemem materiálu a novými technologiemi vnášenými během výstavby. 18. dubna 1898 budovu poškodil požár. Objekt byl v nákladu 47.000 zlatých ještě téhož roku obnoven. Význam budovy pro město byl patrný a i přes značný náklad došlo k okamžité rekonstrukci, aby mohla být funkčním šperkem města. Význam objektu pro město neupadl, jen přístup se změnil. Dnes vkládáme miliardy do oblud, které naše město dál a dál odklánějí od jeho podstaty a ubíjejí jeho ducha. Rozvíjíme formy městu cizí. U auta lpíme více na barvě nárazníku, než na funkčnosti motoru. Když už některý z polistopadových primátorů pojme za svůj postoj budovatele, zanechá po sobě ve městě zrůdu, která z něj saje peníze, funkčností neoplývá a do budoucna přináší jen starosti. Proč se ale neobracejí k hodnotám, které tu jsou? Proč nenastoupit k odkazu Eduarda Knolla a nevrátit městu zašlou krásu? Historie a její kouzlo přitahuje mnohem více než polyfunkční novostavby, které se blíží více a více centru ve snaze ho pozřít. 

Objekt byl vybaven novými technologiemi a příslušenstvím na nejvyšší úrovni. Ruku v ruce krása a moderní technologie. V průběhu následujících desetiletí byly technologie a vybavení inovovány a udržován více či méně neměnný provoz. Dne 3. května 1958 byl objekt zapsán v Úředním seznamu nemovitých kulturních památek. Průběhem 20. století již nastala změna v přístupnosti balneologických procedur. Většina lázeňských domů ve snaze zlepšení komfortních podmínek pobytu svých hostů nabízela již v rámci svých objektů, tak aby hosté nemuseli přecházet do jiných budov. Balneologický provoz lázní 1. byl tak v roce 1988 uzavřen. 

2. Historie nedávná

V roce 1988 bylo do Zanderova sálu umístěno kasino. V roce 1992 byla budova pronajata izraelskému podnikateli Kasziererovi. Ten již chtěl objekt přestavět na luxusní hotel - ještě že tak neučinil. Došlo však k demontáží veškerého balneologického provozu a vyklizení objektu spolu s cenným původním vybavením. V roce 1994 došlo k dohodě o rekonstrukci s belgickou firmou. K té také nedošlo a v roce 1998 budova opět přešla pod správu města. Budova jen volně chátrala bez smysluplného využití a bez jakékoli koncepce její obnovy. V této nečinnosti budovu bezplatně předalo město v roce 2008 Karlovarskému kraji. V zimě 2009 došlo vlivem mrazu k havárii hydrantu v půdních prostorách a k únikům vody, které poničili mnoho konstrukcí a výtvarných děl v objektu.

8. února 2010 byla budova nařízením vlády prohlášena za národní kulturní památku. Po mnohaletém uzavření v dubnu 2010 proběhl den otevřených dveří s vrcholnými zástupci kraje a města s méně vrcholnými zástupci státu a došlo k dohodě o založení "zájmového sdružení" Císařské lázně, které mělo za úkol sehnat dotace na kompletní rekonstrukci objektu. Zatím proběhla za významného přispění programu záchrany architektonického dědictví ministerstva kultury rekonstrukce břidlicové kopule nad vstupním traktem za 3,3mil Kč. Co to je z odhadovaných 500-800mil na celkovou rekonstrukci?

3. Současnost

Zastupitelstvo Karlovarského kraje dne 20.12. 2016 schvaluje v souladu se stanovami sdružení právnických osob Císařské lázně Karlovy Vary a v souladu s platnou legislativou ukončení účasti Karlovarského kraje v zájmovém sdružení.

Zájmové sdružení Císařské lázně Karlovy Vary má tyto orgány:  1) Valnou hromadu,   2) Předsednictvo jehož členy jsou Ing. Petr Kulhánek, JUDr. Martin Havel, Mgr. Petr Zahradníček (na tři roky od 07/2015),   3) Kontrolní výbor - Ing. Eva Valjentová, Ing. Michal Toufar,   4) Ředitelem je Ing. Lukáš Siřínek.

Účelem vzniku sdružení a cílem jeho existence je vyhledávání významných kulturních památek v kraji a příprava jejich revitalizace a získání financování a samotné provedení rekonstrukce včetně správy. Od počátků existence sdružení se jednalo zejména o nutnou revitalizaci císařských lázní. Náklady na tento projekt se odhadují ve výši 800mil Kč. Díky možnosti získání několika set milionové dotace seskupením více subjektů došlo k uzavření sdružení právnických osob - mezi krajem a městem. Aby sdružení mohlo být oprávněným žadatelem o dotaci obdrželo 2.5. 2011 zájmové sdružení výpůjčkou od Karlovarského kraje pozemky s objektem Císařských lázní. Opět za účelem správy a revitalizace. Od svého vzniku sdružení provádělo běžnou správu a nutné údržby a snažilo se získat předmětné dotace. Mělo dojít k mnohým příslibům, ty však zůstaly nenaplněny.

V rámci posouzení realizovatelnosti revitalizace je však stále potřeba přihlédnout k tomu, že studie využitelnosti objektu z roku 2007 a 2009 byly vypracovány s ohledem na měnící se požadavky případných subjektů dotace poskytujících, kde bylo zásadní to, že získání prostředků z EU vylučuje využívání objektu za účelem zisku. Není dále známi, jaké prostředky je třeba vynaložit na provoz zrevitalizovaného objektu. Dalším základním mezníkem je to, že se jedná o národní kulturní památku a tak je k ní nutné přistupovat. Ne ji nechat ladem, nebo vymýšlet maximálně komerční a neveřejné využití.

V roce 2015 bylo zájmovým sdružením dohodnuto financování revitalizace takto: 200mil Kč Karlovarský kraj, 100mil Kč město Karlovy Vary, 140mil Kč IPRÚ-IROP (Karlovy Vary), 100mil Kč příslib ministerstva financí. Celkem 540mil. Kč I když z poloviny šlo jen o přísliby a financování tak nebylo zabezpečeno (nehledě na to, že 540mil nepokrývá odhadovaných 800mil), vyhlásilo zájmové sdružení soutěž na dodavatele stavby dvoukolovým výběrovým řízením. Tomu předcházeli projektové přípravy 2007-2014 ve výši 42mil Kč, které platil kraj a platby výdajů zájmového sdružení v letech 2010-2016 ve výši několika desítek milionů, které platili kraj a město. Projekt se posléze za 12mil Kč předělával.

Vzhledem k tomu, že přísliby financování zajištěné zájmovým sdružením jsou jen přísliby a ne závazky, činnost sdružení je min sporná, ukončuje dle smluvních stanov Karlovarský kraj členství. Karlovarský kraj požaduje vrácení pozemků s Císařskými lázněmi zpět - vypůjčitel věc užívá v rozporu s účelem, kterému slouží, resp. má sloužit. Tyto kroky mohou vést k zániku sdružení formou likvidace. Sdružení financování revitalizace nesehnalo, s revitalizací nezačalo i přes nemalé finanční prostředky, které čerpalo na svou činnost.

Autor: Ing. Václav Benedikt

Obrazová část: soukromý archiv