Víme, co ve městě máme?

Vyjádření prof. Dominique Jarrassé -Avis sur le Bain Impérial de Karlovy Vary

 

Císařské lázně v Karlových Varech jsou výjimečné povahy. Argumenty, které svědčí ve prospěch zachování a restaurování památky, jako architektonického a kulturního dědictví, s přihlédnutím k povaze péče a symbolu, který tato památka reprezentuje, jsou následující:

- Architektonická kvalita a celková hodnota je svědkem výměny architektonických podnětů mezi hlavními centry evropských lázní: je to práce významných architektů (kteří projektovali zejména divadla, ale to je komplementární), Hermanna Helmera a Ferdinanda Fellnera (1893-1895), kteří na této budově prezentovali neobarokní módu v lázeňských městech, Helmer a Fellner byli přímo inspirováni, jak ukázal Lubomír Zeman, kasinem ve Vittelu, navrženým nejvýznamnějším francouzským architektem Charlesem Garnierem, autorem opery v Paříži a kasina v Monte Carlu. To zařazuje Císařské lázně do řady velmi prestižních památek v Evropě ve stylu pozdního 19. stol., který historici v USA nazývají tzv. „Style Beaux-Arts“ s prolínáním velkých odkazů na francouzské zámky 17. stol., jako Louvre apod. Je velmi typické, že tato vzájemná inspirace probíhala v Evropě po celou dobu prostřednictvím lázeňských měst.

 

 - Nedostatek zachování tohoto druhu památek s jeho provozem a starším zdravotnickým vybavením: v Císařských lázních jsou zachované systémy rašelinových lázní velmi vzácné, proto by byla velká škoda, kdyby zmizely, když jinde již neexistují. Pokud Císařské lázně již nemohou sloužit jako lázně podle dnešních norem a typů péče, mohly by se stát součástí muzea vodoléčby, jež v Evropě nemá žádné zastoupení, které kombinuje ukázky různých typů koupelí a sbírky dobového zařízení v celkovém architektonickém rámci této doby. A malé muzeum ve městě Spa, vytvořené ve vile (Královská vila bez lázeňského charakteru) nemůže prezentovat příklad koupelí! A ani muzea lázeňství ve Francii nemají příklady staršího provozního vybavení.

 

 

- Centrální role Karlových Varů: zatím, co rozvojové projekty evropských lázeňských měst jsou rozvíjeny tak, že řada prestižních lázní je připravena přijmout označení „světového dědictví“ UNESCO, byla by škoda, připravit Karlovy Vary o tento významný prvek dědictví, jehož obraz je v souladu s hodnotami této nominace a nevyužít tohoto výjimečného svědka historické architektury i s jeho zdravotnickým zařízením. Karlovy Vary mají vedoucí úlohu v této skupině evropských lázeňských měst, proto musí být velmi opatrné, aby si zachovaly všechno své dědictví, které by mohlo být součástí jednoho velkého muzea této skupiny lázeňských měst. To potvrzuje místo, které mají Karlovy Vary v historii a kultuře lázeňství 19. a 20. stol.

 

 

Vyjádření Prof. Dominique Jarrassé k významu a hodnotám Císařských lázní a Rašelinového pavilonu v Karlových Varech. Paris le 18 juin 2012. Prof. Dominique Jarrassé je autorem disertační práce (PhD) o lázeňské architektuře ve Francii (1987), připravil výstavu o francouzských lázních a editoval rozsáhlý katalog Villes d’eaux en France (Institut Français d’Architecture, 1985), od r. 1980 prováděl výzkum lázní a lázeňské architektury, a to jak ve Francii, tak v Evropě a účastnil se různých rozvojových projektů. V současné době je členem Mezinárodní expertní skupiny pro přípravu nadnárodní sériové nominace Velkých lázní Evropy na Seznam světového dědictví UNESCO. Vyjádření uloženo v archivu autora článku.

 

Uvedl historik Lubomír Zeman v publikaci Rašelinový pavilón. Provozní zázemí Císařských lázní v Karlových Varech . Jeho smysl, význam a hodnota ve sborníku Dějiny staveb, Plzeň 2012

 

Obrazový doprovod: soukromý archiv

Nemáte oprávnění publikovat komentáře. Přihlašte se prosím.