Jak to tedy bude s vlajkovou lodí města Karlovy Vary?

Podrobnosti

Kategorie: Císařské lázně

Zveřejněno: 3. červen 2017

Víte o čem se uvažuje?

Nejdříve si dovolím seznámit Vás s projektem, který je již vypracován a o jehož realizaci se rozhoduje. Současné vedení kraje v čele s paní hejtmankou Mgr. Janou Vildumetzovou jej zdědila od minulého vedení kraje a zájmového sdružení Císařské lázně v čele s panem Siřínkem. Zaplať pánbůh za to, že paní hejtman nepřistupuje k přímé realizaci dle této PD z dílny pejska a kočičky a zvažuje další kroky. Dle realizace projektu za cenu přes 60mil Kč by Vary nenávratně ztratili nejvýznamnější lázeňský objekt. Zůstala by jen slupka s dortem již zmíněné dvojice od Karla Čapka uvnitř.

 Premisou rozboru je možné zadání projektu, které není před rozborem známé. Rozbor, pokud bude vyznívat kriticky, není kritikou práce zpracovatele projektu, ale důsledku v jeho finálním provedení.

1) KOMPOZICE PROSTORU, FUNKČNÍ VAZBY, DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ

V základním pohledu na koncepci navrhované přestavby převládá dojem z neuceleného záměru na budoucí využití objektu. Důsledkem tohoto předpokladu je shluk několika forem využití objektu. Tyto formy jsou v jádru nesourodé a jejich sloučení v jednom objektu přináší několik rizik nepříznivých řešení problémů v jejich kolizi. V tak jasně prostorově a dispozičně vyhraněném objektu, jako jsou Císařské lázně v Karlových Varech je cesta shlukování více jak dvou forem využití zásadní problém a vnímám ho jako disproporční vůči celé budově. Tento přístup má i za následek vznik jalových prostorů a nebo prostorů natolik dominantních, že ve studii přestavby zůstávají je tak bez souvislosti s novou vestavbou.

1.1 NÁDVOŘÍ

Autor objektu uvádí paralely návrhu vestavby do nádvoří s původním stavem. Původně se jednalo pouze o technické zázemí pro transport van s rašelinovými koupelemi do jednotlivých koupelen s výtahem. Nová vestavba zastřešuje dvůr v polovině jeho výšky kvůli bytovým vestavbám v plánu 2.NP a 3.NP a do dvora vnáší kongresový/hudební/přednáškový sál s ochozy v podobě lóží s nesnadně čitelným odkazem na historii s nesourodými tvaroslovnými prvky a motivy.  Tento původně podružný prostor novým pojetím ovlivňuje a určuje celkový řád budovy a nutně tedy dochází k zásadním prostorovým a dispozičním změnám i na úkor technické infrastruktury. O přínosu takto vytvořeného prostoru však velmi pochybuji, protože velikostí a způsobem provedení nepřináší do města nic nového k upotřebení. Jako přednáškový sál nemá vetší kapacitu, akusticky zaniká, jako koncertní sál akusticky nevyhovuje a kapacitně zaostává za ostatními prostorami ve městě, jako promítací sál pro potřeby Mezinárodního filmového festivalu nevyhovuje technicky a stal by se pouze nákladným provizoriem. Vzhledem k uváděné variabilitě nového sálu ve dvoře se také mimo jiné stane manipulačním prostorem AV techniky a bude tedy vypadat velmi rozdílně od vizualizací obsažených v projektu. Důsledné oddilatování nových konstrukcí od původního historického zdi zní zvláštně v kontrastu s rozsáhlými zásahy ve zbytku budovy. Samozřejmě dalším předpokladem souvisejících zásadních změn v dispozici objektu je nové přivádění množství návštěvníků do středu budovy, kam dřív neměli přístup a s tím související požárně bezpečnostní předpisy na únikové cesty, hygienické předpisy na množství toalet apod.

 1.2 SUTERÉNY

V projektu je zmiňován požadavek menších podlažností a půdorysných ploch nových suterénů potřebných pro technickou infrastrukturu nových prostor objektu, ale i tak dochází k výstavbě nového podzemního objektu mezi budovu lázní a budovu úpravy rašeliny a prohloubení střední suterénní části pod hlavní budovou. Tyto rozsáhlé doprovodné prostory a provozy jsou všechny tvořeny na vrub nového vnitřního sálu a jeho přidružených provozů a pro další doprovodné formy využití objektu. Další příklad toho, že se nejedná o rekonstrukci, či revitalizaci, ale o kompletní přestavbu a dostavbu objektu s jeho rekonstrukcí. Myslím, že hlavním v přístupu k objektu se nemá stát původně podružný prostor nádvoří a jeho následné požadavky na technickou infrastrukturu.

 1.3 PLÁN 1.PP

Zde celý návrh opanuje nová vestavba dvora, která je zmíněna výše. Hlavní přístupy do sálu jsou kolmo v jeho středu, v zaklenutém závěru a i v jeho čele. Obecně jako i u dalších podlaží je v návrhu aplikován systém obchozích chodeb, které lemují celé podlaží v jeho vnější části – tedy té orientované do ulic kolem objektu. Vzhledem k tomu, že v kompozici objektu je jeho převládající část, resp. část, u které je třeba řešit její využití, obkroužená kolem dvora, je její vnější část nejrozsáhlejší a nejdelší a v návaznosti na centrální schodiště i nejdále vzdálená. Dispozičním uspořádáním s chodbami obkružujícími vnitřní dispozici, hlavně ve vyšších patrech, připravujeme prostory o kontakt s vnějším prostředím, plochy chodeb převládají nad ostatními funkcemi a následné vazby se tím komplikují. Princip pavlače tím tedy padá a objekt se stává chodbovým domem. Jediné co na tomto podlaží je ve dvou pozicích centralizováno a tak i pro návštěvníka v logickém umístění jsou prostory toalet. Další doprovodné prostory, jako jsou bistra, ale i zázemí účinkujících jsou roztroušeny po plánu půdorysu a jakoby s funkcí výplně přibývá salón vín. Jak tento prostor souvisí se zbytkem dispozice podlaží či objektu mi uniká. I s velkou centralizací prostor technické infrastruktury v plánu 2.PP i v tomto podlaží vnikají do dispozice místnosti vzduchotechniky a vytápění, objevují se zde přiložené provozní kanceláře a vstupní foyer se šatnami svým rozsahem evokuje vstup do Metropolitní opery v New Yorku. Vzhledem k tomu, že se zde rozbíjejí formy komunikačních prostor, prostor pro stravování, skladových prostor, kancelářských a veřejných shromažďovacích prostor i logisticky bude náročné uspokojit je z hlediska zásobování a zabezpečení.

 1.4 PLÁN 1.NP

Zde opět převládá systém obkružných chodeb. Možné pavlačové uspořádání vnitřního dvora a přístupy do navrhovaných lóží hradí sklady inventáře. Miniaturní muzejní expozice Císařské lázně omezující se pouze na místnost císařské koupelny je minimálně zvláštní. Dalšími určujícími prostorami jsou prostory muzea filmu a MFF a zrcadlově muzejní expozice historie lázeňství. Vzhledem k umístění těchto prostor bez návaznosti k celku a uzavřeném minimálním prostoru oproti převládajícím funkčním plochám (bydlení, multifunkční sál) považuji tento prostor za „mrtvý“ - bez možnosti interaktivních výstav s minimální expozicí spíše obecného charakteru. Komunikačně jsou tyto prostory odděleny průchody do 1. galerie lóží ve vnitřním dvoře. Přidružené boční salonky čelního traktu budovy jsou bez dalšího jen vyplněním zbylého prostoru. U vstupní haly mizí ze záhadných důvodů vstupní turniket. Pokud toto nové řešení má zabezpečit bezbariérový přístup, do haly jsou další 4 vstupy. Pokud je toto navrženo z hlediska tepelné pohody v zimních měsících, je toto řešení irelevantní. Turniketové vstupy jsou navrhovány i do novostaveb.

 1.5 PLÁN 2.NP

Zde je samozřejmě zachován Zanderův sál a jeho přísálí, což je premisou jakýchkoli úprav objektu. Do krajních poloh průčelní části objektu jsou zrcadlově na každou stranu přes celou šířku objektu osazeny kanceláře ředitelství Císařských lázní. Buď mezi nimi záměrně není souvislost a jsou od sebe odděleny několika prostory, nebo je to opět výplň zbylých prostor. Prostory hygienických zařízení pro účely sálů v průčelí jsou přístupné přes podesty únikových cest bočních schodišť, foyery a další chodbu. Chodbu, která Vás přivádí ke komerčním prostorám a dalším kancelářím, tentokrát jakési nadace Helmer and Fellner (nevím, zda název nadace klade jména architektů záměrně obráceně, než tomu bylo u ateliérů stejnojmenných architektů). Jde o toalety stejné velikosti jako v nižším podlaží pro účely multifunkčního sálu schované za třemi dalšími prostory na příchodu k bytům. Apartmány – byty jsou opět orientovány kvůli vnější obkružné chodbě do vnitřní obloukové části půdorysu objektu. Dochází tak k tomu, že například ložnice mají okna orientovaná do obkružné chodby a obyvatelé dalších apartmánů kolem nich procházejí.  Zásadním momentem tohoto podlaží však je plochá pochozí střecha, která právě pro účely bytů v tomto podlaží zastřešuje v polovině výšky objektu vnitřní dvůr. Ten je nepřístupný návštěvníkům veřejných částí domu. V přístupu brání sklad a zachované dvě další stávající toalety. Onen sklad je doopravdy méně než symbolický. V závěru okrouhlého půdorysu se znenadání objevuje mezi prostorami bytů denní místnost zaměstnanců s úklidovými místnostmi. Shrnu-li toto patro, polovina zůstává bez návaznosti k celku ve stávajícím stavu, druhá polovina obsahuje soukromou část bytů s vnitřním zastřešeným dvorem.

 1.6 PLÁN 3.NP

V tomto půdorysu je v krajních částech průčelí objektu osazena na jedné straně vědecká knihovna balneocentra o kterém ve zbytku domu není zmínky a na druhé straně „malý svatební sál“ se zázemím. Ukázkoví zástupci výplně „zbylých prostor“ bez návaznosti na další části lázeňské, tedy původně lázeňské, budovy. V dalších částech půdorysu se opakuje prvek okrouhlé chodby kolem celého půdorysu, toalety stejné dimenze jako ve dvou nižších podlažích ve velikosti pro multifunkční sál – zde již absolutně bez plného využití, a opět soukromá část v podobě bytů. Tedy již druhé patro s buď neveřejným využitím s byty orientovanými do chodeb a vnitřního dvora a nebo s prostory bez návaznosti ke zbytku budovy s využitím bez účelu k provozu celého objektu.

 1.7. SHRNUTÍ DISPOZIC

V celém objektu se dle návrhu jeho využití naráz může odehrávat koncert, svatba, výstava historie lázeňství, výstava historie filmu, vernisáž v galerii vín, studijní pobyt ve vědecké knihovně, raut v pohostinském zařízení, uzavřené konference v saloncích, zasedání nadace Helmer and Fellner apod. Plné, i když roztříštěné, zázemí v tuto chvíli bude mít jen sál, který bude rušit další provozy a možnost jejich fungování. Pokud někdo namítne, že vernisáže, konference, porady a svatby se mohou konat přes den a koncert večer, nechtěl bych být obyvatelem jednoho z bytů. Pokud vše bude probíhat přes den, opět byty nejsou určeny k dennímu pobytu. Nehledě na jejich přístup kolem toalet. Většinu ploch jednotlivých pater zaujímají chodby a to chodby orientované na nejzajímavější výhledové fasády objektu. Pobytové místnosti jsou naopak orientované do vnitrobloku. Kvůli dvěma patrům bytů, které z celého objektu zaujímají největší plochu, je vnitřní dvůr zastřešen v polovině své výšky. Samotný sál jako takový se z původní doplňkové funkce budovy stává jejím středobodem a jeho technické vybavení zabírá mnohé další prostory několika pater. Zbytek tvoří zázemí technické infrastruktury, minimální plochy výstav lázeňství a filmu a jalové výplně prostor bez ladu a skladu.

2) NÁHLED NA CELÉ ŘEŠENÍ DLE PD

V celku se nejedná o rekonstrukci a případnou částečnou přestavbu či adaptaci objektu, ale o jeho celkovou přestavbu a částečnou dostavbu – i když jen v podzemí – tam je to zase velmi nákladné.

Dále je dle projektu přistupováno ke kompletnímu destruování konstrukcí vně objektu a to včetně základů s prováděním nových základových konstrukcí a zpětným osazením schodišť, zdí apod. Na stavbě je destruováno velké množství stávajících konstrukcí s výstavbou nových železobetonových konstrukcí různé typologie. Návrh je v tomto směru velmi necitlivý k objektu a jeho významu a zároveň velmi nehospodárný v navržených postupech prací a prováděných novotvarů. Zdárným reprezentantem je nákladné zastřešení vnitřního dvora, čímž dostaneme funkční plochu jen pro pár bytových jednotek – tedy pro soukromou část objektu dle návrhu – a to i na úkor celého prostoru dvorany. Ta z tohoto důvodu bude zastřešena v polovině své výšky, aby bytové jednotky orientované do vnitřních chodeb a do dvora měli alespoň na jedné straně okna do otevřeného prostoru.

Předpokládám, že celý návrh a PD (projektová dokumentace) reflektují zadání, které by dle mého názoru mělo pocházet od dřívějšího zájmového sdružení. Již ten fakt, že k celému návrhu, k tvorbě projektové dokumentace k zadání stavebního řízení, k pořízení závazného stanoviska památkové péče, získání stavebního povolení a „zdárného“ ukončení prvního kola výběrového řízení na zhotovitele stavby nebylo cokoli zveřejněno, veřejně projednáno, či mediálně prezentováno, přivádí k myšlence, je-li tento postup správný. Vůči národní kulturní památce, vůči městu Karlovy Vary, vůči občanům a návštěvníkům města, vůči kraji….Národní muzeum v Praze také není přestavováno na byty.

Autor: Ing. Václav Benedikt