30. léta ve varech? Chránit, či bořit? díl první

Podrobnosti

Kategorie: Památkáři

Zveřejněno: 1. červen 2018

Je možné výjimečné budovy ve Varech zachovat, nebo přehlídka moci, peněz a nezájmu opět zvítězí.

Věc : podnět dle § 42 správního řádu k zahájení správního řízení

Podávám tímto podnět k zahájení řízení o prohlášení věci kulturní památkou

Předmět řízení : Budova bývalého policejního komisařství č.p. 1381/26 v k.ú. Karlovy Vary, ulice I.P.Pavlova,   Vlastník : IBE Karlsbad s.r.o., Polská 61/4, Drahovice, 36001 Karlovy Vary

Odůvodnění : Jedná se o jednu z mála dochovaných staveb z 30.let ve stylu moderny nacházejících se v městské památkové zóně v Karlových Varech.

Budova od svého vzniku v roce 1938 kontinuálně sloužila policejním účelům. V roce 2013 došlo k opuštění tohoto objektu Policií ČR a od této doby objekt chátrá. Lze důvodně předpokládat, že nový vlastník navrhne tento objekt pod záminkami údajného špatného technického stavu k demolici a uvolněný pozemek využije k výstavbě komerční banality. Jak se dříve ukázalo, jako argument pro demolici se používají tendenční statické posudky o špatné statice objektu a špatné kvalitě betonu . Jestliže ale dokážeme běžně rekonstruovat hrázděné stavby z 18. století, které mají rovněž nevyhovující statiku a jsou postaveny převážně z organických materiálů , tak není technických důvodů, proč by nebylo možné zachránit stavbu cihelno -betonovou.

Tvůrce návrhu policejní budovy byl německy mluvící významný karlovarský architekt meziválečného období Ing. Karl Ferdinand Riedel, člen BDA( Svazu německých architektů), tvůrce nejvýznamnější karlovarské meziválečné stavby kostela pany Marie Pomocné z roku 1933, která byla bohužel zbořena v roce 1984. Bydlel v tehdejší Wagnerstrasse č.p. 969 ( dnes nábřeží J.Palacha ) v dome Friedrichsburg s manželkou dr. Auguste Riedl .

Význam a hodnota budovy Policie spočívá především ve zdařilém urbanistickém začlenění do původní liniové zástavby a jako příklad vhodného nekontrastního pojetí začlenění nové architektury do prostředí historismu . Jednoduchá konkávní fasáda je zdobena pouze dvěma vystupujícími rizality a zakončena ustupujícím pátým podlažím, které budovu opticky snižuje. V interiéru se zachovaly některé prvky jako kování, schodiště , zábradlí a vstupní dveře. Z hlediska originality architektonického řešení je unikátní a nemá v Karlovarském regionu obdobu .

Architektovi Karlu Riedlovi se podařilo vytvořit dílo nesporné výtvarné a užitné hodnoty prostřednictvím minimalistických prostředků, aniž by přitom použil jakéhokoliv prvku tvarosloví historizmu, který je často používán jako oslí můstek při začleňování novostaveb do historického prostředí . Zároveň se jedná o budovu důstojnou a reprezentativní , nic navenek nepředstírající a dobře reprezentující československou státní moc v tehdejších Sudetech.

Budova má také nesporný historický význam. V období Třetí říše zde bylo sídlo gestapa a byli zde internováni a mučeni nejprve karlovarští Židé , kteří byli všichni až na výjimky později vyvražděni a následně němečtí antifašisté, kteří nesouhlasili s tehdejším nacistickým režimem. Známá je odbojová skupina Walentina Meerwalda ze sklárny Moser, jejíž členové byli rovněž popraveni . V období komunistické diktatury zde bylo sídlo státní bezpečnosti, která navázala na činnost gestapa a týrala zde politické vězně . Tuto černou minulost je třeba připomínat, neboť je součástí našich dějin.

Toto soustavné připomínání historie je nezbytné, neboť v minulém období již došlo k nedůvodným demolicím několika modernistických staveb v Karlových Varech, které nebyly, přestože se jednalo o stavby architektonicky a technicky velmi kvalitní s vlastní bohatou historií , pod dostatečnou památkovou ochranou . Z architektonické mapy města tak navždy zmizely plynové lázně od Rudolfa .Welse (nahrazeny banální bytovkou) , bývalá mlékárna od Karla Ernstbergera z roku 1932 ( nahrazena prodejnou Lidl !! ) , redemptoristický klášter a kostel pany Marie pomocné od Karla .Riedla ( nahrazen budovou magistrátu města), čímž byla jednak výrazně ochuzena rozmanitost architektonických stylů, která je pro Karlovy Vary charakteristická o meziválečnou architekturu a zároveň tak zmizela část historie. Ochrana budov pouze jako součást památkové zóny se ukázala být jako nedostatečná. Nedávno byla dokonce zahájena demolice historického pivovaru Antona Webera v Rybářích. Naopak u budovy Stáčírny minerálních vod od ing. Adolfa Mereticha z roku 1931 byl včas podán návrh na prohlášení této ojedinělé průmyslové stavby za kulturní památku, což zajistilo nepochybně její záchranu před její očekávanou demolicí a její náhradou dalším architektonicky banálním nákupním centrem.

Je sice pravdou, že za posledních 25 let se v Karlových Varech zásadním způsobem přehodnotil pohled na architekturu období historismu, která byla v předcházejícím období chápána především jako architektura eklektická a tudíž nehodnotná a úpadková, buržoasní a navíc německá a tudíž nepřátelská. Tato architektura je nyní důsledně chráněna a opravována zpravidla formou památkové obnovy. Bohužel spektrum meziválečné architektury se do této kategorie ochrany památek ještě nezahrnuje . Příčinou je nedostatečný zájem badatelů o toto období a tudíž absence řádného umělecko historického zhodnocení této kapitoly ve stavebním vývoji města. Dnes, kdy je již dostatečný historický odstup od vzniku těchto staveb , začíná vynikat jejich nesporná kvalita a je proto potřeba je začít důsledně chránit před likvidací . Význam tohoto úkolu je zdůrazněn připravovaným prohlášením části Karlových Varů za památkovou rezervaci a úsilím o zapsání do seznamu Unesco.

Literatura : Průvodce architekturou Karlových Varů, autor Lubomír Zeman,  Vydal NPÚ 2012

Závěr: Navrhuji proto neprodleně zahájit řízení se závěrem prohlásit budovu bývalé policie čp. na dle § 3 zákona č. 20 /1987 Sb , za kulturní památku,tedy dříve , než dojde k její demolici . Zároveň žádám dle § 42 SŘ , abych byl o výsledku svého podnětu vyrozuměn.

Autor: Ing. arch. Alexander Mikoláš

Obrazový doprovod: soukromý archiv