Jakou vřídelní kolonádu město Karlovy Vary potřebuje?

Vřídlo bez vřídelní kolonády

V současné době zažívá srdce lázeňského města Karlovy Vary, vřídlo, paradoxní situaci. Tryská venku pod širým nebem a vřídelní kolonáda je jí nevalnou kulisou téměř bez obsahu. Ta nevalná kulisa v podobě vesmírného cestovního prostředku ztroskotala. Já si říkám, že přistála, pobyla a mohla by zas letět, ale ona je v havarijním stavu. Vřídlu a příchozím neposlouží, létat neumí...co s ní?

Čtu mnoho názorů a polemik. Snažím se z nich dobrat pravdy a dále tyto informace konfrontuji se svým pohledem. Stávající budova je již za zenitem a v havarijním stavu. Její oprava znamená zbourání její zásadní části. Budovy s výtryskem a částí přilehlých. Rekonstrukcí by totiž muselo dojít k obnově většiny "spodní stavby" tedy železobetonových základů a částí pozemních prostor. Ty nad tím, tedy stavba nad zemí musí být demolována a paradoxně by se posléze stavěla částečná replika budovy v duchu "socialismu a míru", tedy doby, o které jsme se snad naprosto ideologicky odklonili. A pokud stavět repliku, proč ne rovnou té původní historické od architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera z roku 1879, která byla pod pláštíkem zástupných důvodů městu bezdůvodně odebrána. Vždyť ta neměla z Varů nikdy zmizet. Máme jedinečnou příležitost městu, které se  ne náhodou honosí přízviskem "jedno z nejkrásnějších na světě" vrátit skvost, který z něj nikdy neměl zmizet. Navíc to byla první stavba, kterou architekti Fellner a Helmer městu přinesli, byla tou stěžejní a díky této skvělé zkušenosti byli přizváni k dalším projektům, které zásadně ovlivnili jeho tvář. Podle mne dokonce vytvořili novou a zásadní tvář města se stavbami jako jsou Císařské lázně, divadlo, Národní dům, tržní kolonáda a pod. Všude ve světě vytvářejí repliky zásadních staveb, mnohdy u nich ani netušíme, že jsou replikami a to pro jejich význam k daným místům. V tak významném okamžiku se nacházíme i my.

Jakou vřídelní kolonádu město Karlovy Vary potřebuje? Tu, která se stala mementem ducha centra lázeňského města a mnohými byla nazývána chrámem zdraví a nebo ta, jež se stala mementem doby úplně jiné. Doby komunistické diktatury, kdy se v duchu třídní společnosti vytvářeli pomníky "vítězství". Současná vřídelní kolonáda totiž byla středem "nových lázní". Dle tohoto plánu mělo být celé lázeňské centrum přestavěno. To znamená zbourána většina staveb až na pár neoddiskutovatelných, jako je chrám svaté Máří Magdalény, divadlo, Císařské lázně a pomalu končíme. Údolí měli lemovat železobetonové terasové domy a paláce typu hotel Pyramida v Praze, nebo současné dolní nádraží v Karlových Varech. Tomu zabránil jen 17. listopad 1989. Nu, pokud byla ta současná vřídelní kolonáda "pomníkem vítězství únoru 1948", jaké opodstatnění má dnes?

Vy,kteří tápete, nevíte,který z tvůrců karlovarských vřídelních kolonád byl mistrem svého řemesla a chcete se informovat, zadejte na googlu jeho jméno. Schválně co se před Vámi objeví v sekci obrázky při zadání Fellner a Helmer a při zadání Otruba. Mým cílem není bagatelizovat něčí snahu, cíle a nadání. Vše je potřeba vnímat v kontextu doby, ale i kontext doby Vám ukáže, kdo a kde mohl prezentovat svůj výtvor. Kdo vycházel z hlubokého poznání a kdo z moci a možnosti čehokoli. Máte možnost i osobního srovnání. Projděte si současnou vřídelní kolonádu a Císařské lázně.

Betonová pěst bušila do dortů Karlových Var, na nás je tento odkaz nechvalné doby z města odstranit. Je drahý, nefunkční, nevzhledný, bez umělecké hodnoty a v případě povodně přímo ohrožuje celé jádro města.

Autor textu: Ing. Václav Benedikt

Foto: soukromý archiv

Nemáte oprávnění publikovat komentáře. Přihlašte se prosím.