Reakce na přednášku

Diskuse k preferované obnově historické vřídelní kolonády

K části přednášky za obnovu historické vřídelní kolonády uvádíme diskusi s historikem nad částí přednášky věnující se současné vřídelní kolonádě z roku 1975 od pana Otruby.

Dobrý večer,děkuji za poslání textu a mám jen několik rychlých poznámek:

- Vřídelní kolonáda není představitelem socialistického realismu - ten se naopak programově vracel k historii (viz například Nový Ostrov, Ostrava-Poruba, Havířov) a končil v roce 1953 (někde až 1956) - ale naopak zástupcem nového příklonu k mezinárodnímu slohu a jeho posunutí k brutalismu - dnes velice oceňovanému

- Le Corbusier sice nazval Karlovy Vary sletem dortů, ale ne kvůli tomu, že by byl z pohledu na historismus Karlových Varů unešený, ale právě naopak - mínil to jako odsuzující hodnocení

- kompozice nové Vřídelní kolonády vycházela z poměrně dlouze promýšleného konceptu - k hodně věcem byl prof. Jaroslav Otruba (POZOR ne Votruba - to byl jiný autor) donucen - například k přemostění řeky a vytrčení bočního křídla až do Tržiště - byly to podmínky soutěže (resp. dvou soutěží)

- problém spatřuji v tom, že by bylo zapotřebí důsledně prostudovat materiály ze soutěží, které se nacházejí ve stavebním archivu a teprve na jejich základě připravit hodnocení - které je samozřejmě odsuzující - ale nemůžeme toto odsouzení postavit pouze na vlastních dojmech a na energetickém působení stavby - pak budeme okamžitě napadnuti, že se jedná pouze o náš subjektivní pohled

- ke stanovisku znovu postavit starou litinovou kolonádu se musíme dopracovat přesným rozborem kvalit starého konceptu z roku 1878 (1879) v porovnání nového konceptu z roku 1975 - musíme se ale zdržet subjektivních náhledů a pohledů

- nominaci na Seznam UNESCO Otrubova Vřídelní kolonáda neohrozí, protože v době nominace (2017-2018) již budova stála - horší by bylo, kdyby se měla stavět nově v podobě, která by výrazněji zasahovala do městského panoramatu, než stávající (a takové tendence se samozřejmě objevily a budou objevovat)

Omlouvám se a zdravím.

 

 

Přeji dobrý den. Přednáška je koncipovány pro širokospektrou veřejnost a tedy i některé obraty směřující k zařazení, uřčení místa a doby a k určité poplatnosti jsou míněna s apelem na vnitřní prožitek posluchače. V podobě socialistického realismu neposuzuji "sloh", spíše styl, možná jakousi koncepci stávající stávající kolonády. Ve jménu socialismu a míru je možné chápat sorelu ne jako styl padesátých let, ale jako myšlenkovou tendenci prostupující celým 20. stoletím, protože základy myšlenkové ideologie padesátých let a geneze třídního uspořádání, náhled na reakční umění a jeho "současnost" v komunistickém režimu považuji za kontinuální. 

Vím, že Le Corusier neobdivoval historismu a žádný eklektický přístup k architektuře. Slet dortů je nadsazen, ale stejně tak Le Corbusier oceňoval slohovou jednotu a čistotu Varů. K tomu lze připojit slet dortů. Pokud odborník oponuje, je možné uznat míru nadsázky, ale zároveň připodobnit dobu zlatého věku a tváře města.

Nezaobírám se genezí a podmínkami vzniku kompozice současné kolonády, jen výsledkem a problémy, jaké může přinést. Neodsuzuji ani tvůrce, jen, ano svým pohledem, nahlížím na výsledek. Z pohledu architekta je to paskvil od kompozice po detail...dovoluji si tedy z mého pohledu. Zde se není možné vyhnout subjektivitě. Co člověk, to pohled, to názor. Účelem přednášky je snaha přimět občany města k otevření očí a k zjištění, že toto tu být nemá a nemusí.

Stavba na vlastních dojmech a intuici má evokovat stejný přístup u posluchače, vtáhnout jej a na chvíli přimět k roli "architekta", kritického zpochybňovatele. Musíme si uvědomit, že protivník - magistrát - není protivníkem učeným a vidoucím, ale naopak hloupým, který chytrý názor odvrací posměchem, učenost nabubřelou a hlučnou hloupostí. Tlačí nás čas. 

K Otrubovi a Votrubovi mám již mnoho příběhů. O obojí správnosti mne přesvědčují mnozí, i dovolím si říci kolegové, z alma mater ČVUT. Doopravdy nejsem znalý správného pojmenování, používám tedy to vžilé.

Stávající budova neohrozí vstup do Unesco, ale v případě rekonstrukce, kterou magistrát zamýšlí, nebo která hrozí, rozsah poškození konstrukcí spodní stavby bez demolice rekonstrukci nepřipouští. Tedy nejednáme-li o navýšení rozpočtu o další desítky mil. Tudíž by se paradoxně mohlo jednat o novostavbu stávající kolonády a ta již ohrožením, spolu s případnými novými návrhy, je.

Děkuji za Váš názor a Vaše poznatky. Neomlouvejte se prosím, jsem tomu rád.

S pozdravem Václav Benedikt

 

 

Dobrý večer,

samozřejmě s Vámi souhlasím - pokud by šlo pouze o přednášku, pak je samozřejmě možná určitá míra stylizace a subjektivizace, pokud by ovšem šlo o tištěný text, pak to není možné realizovat stejnou metodou - lidé na magistrátu sice nejsou v této záležitosti příliš poučeni, ale k nim přispěchají ihned poučenější pomocními, kteří by nás mohli snadno, za každou sebemenší nepřesnost, roznést na kopytech. Co se týče autora - posílám důkaz o správné podobě jména přímo z projektu. Profesor Votruba byl jiný odborník, ten seděl tehdy na ČVUT, Jaroslav Otruba byl z Projektového ústavu výstavby hlavního města Prahy. POZOR - vžité nemusí být vždy to správné !!!  Co se týče Le Corbusiera a jeho větě o sletu dortů, tak i to je jinak, než jak se běžně zmiňuje, ale ani já to nerad uvádím na pravou míru, protože je to v neprospěch města. Ani stylem není možné současnou kolonádu zařadit do proudu socialistického realismu - byť v éře přetrvávajícího socialismu, tak se záměrně od socialistického realismu odkloňuje směrem k brutalismu - a to rozhodně není nic socialistického, byť to způsobili komunisté. 

Co se týče koncepce nové kolonády - není možné hovořit o bezduché koncepci - protože se ta koncepce skutečně dlouho promýšlela - jen ten výsledek byl prostě jiný a jak se dnes už dostatečně jasně prokázalo - špatný - ale ne bezduchý.

Jinak jsem přesvědčen na 99,99 % že odsouhlasení částky na rekonstrukci stávající kolonády nejsme schopni zabránit - to se prostě stane, ať chceme, nebo ne - ale podle mě bychom měli vytvořit takový materiál, který jednoznačně a bez emocí shrne všechna pro a proti - v tomto případě spíše zápory stávající kolonády - a tím prokáže, že při promýšlení co s kolonádou do budoucna bude nesporně důležité se vrátit k osvědčené koncepci a podobě kolonády ateliéru Fellner a Helmer a neexperimentovat s něčím novým. Ale musí to být skutečně objektivní a vysoce odborné - což si myslím, že zase není takový problém. Jen na tom musíme pracovat. Nesmíme se hned na začátku blamovat a zdiskreditovat snadno vyvratitelnými nepřesnostmi. 

Zdraví

 

 

Přeji dobrý den a děkuji za náš dialog.

Záměrně ani v tištěné podobě nebudeme uvádět jen chronologický výčet, data a axiomy umění a stavby, kterou chceme Varům vrátit. Nejsem všeznalý, ale tuším, jaké komise se budou případnou reakcí zabývat a že člověka Vašeho vzdělání k oponentuře nepřizvou. Mnoho věcí, jež jsou nad mírou hmatatelných a ověřitelných argumentů schválně také neuvedeme, aby naše myšlenka pro mnohé nenesla závoj šarlatánů a pouťových vykladačů osudu. Nechci říci, že se nám jedná jen o nějakou lacinou reklamu, ale naším úkolem je oslovení co největšího počtu lidí o co největší obecné povědomí a tak musíme vzít v potaz i takové jevy, jako je udržení pozornosti méně vzdělaných lidí, nemyslím rovnou blbce a nedouky, ale lid, který nás obklopuje, nepopuzení materialistů přílišnou oduševnělostí a nadhledem, ale stejně tak nehašení jiskřiček u duchovně exponovaných osob. V tom všem musíme dát pozor, aby naše myšlenky byly opřeny o data a nespornou pravdu a dále míra stylizace a subjektivizace byla únosná i pro člověka Vašeho ranku. 

S Otrubou děkuji, nejsem obvyklým přenašečem vžilých dogmat, ale zde jsem pokračoval v "tradici". 

K celkové kompozici vřídelní kolonády se nechci moc rozepisovat a dostat se s Vámi třeba do nesouladu, ale koncepce je břitká, rozbředlá, nejistá až naprosto prázdná, hlavní vazby mezi hmotami a jejich uspořádání, priorita linií a podpora třeba i kontrastem, plochy, barevnost, hloubka prostoru a působení na diváka, může vzbuzovat jakékoli pocity, ale zde není nic. Lehce zapomenutelný prostor, funkčnost sporná a nejistá, určení zavádějící....pokud jsem již začal vnímat zrod nových architektů, nebo jsem byl svědkem počátečních vzplanutí u mladých studentů architektury, vždy bylo důležité uchopit jejich zájem a podnítit jejich vnímání. Jeden bude velmi citlivý k místům, do kterých bude komponovat svá díla, jiný bude tak vzpupný a brutální, že bude třeba schopen místu, městu, vytvořit novou směr určující dominantu...vše je možné a přesně vím, co by zde chtěli mnozí z řad architektů předvést v případě soutěže. Obdivuji třeba Maria Bottu, ale jeho stavbu bych na místě vřídelní kolonády asi nechtěl...ať bylo zadání pro kolonádu v době vzniku jakékoli, ať byl stylový příměr jakýkoli, nezlobte se, ale pro mne co by architekta je to bez.....bez čehokoli a to úplně.

...socialistický realismu není možné omezi pro Rusko 30.-50.let pro ČSSR 40. a 50. let. To je prostě obecně tvorba pro oslavu režimu, má slavnostně poukazovat na jeho úspěchy a k jeho oslavě vytvářet pomníky lidu za jeho práci, třídní boj, revoluci....témat bylo hodně. Pomníky byli profánního charakteru...selky se snopy, traktorista vzhlížející k rozoraným mezím...další pomníky oslavovali zdraví svazáka, komunisty a pod. a v ruku v ruce s tím poručení větru dešti. A´t se mnou mnozí polemizují, ale příklon k brutalismu minimálně rozporuji. Zde nejde o žádnou "neuhlazenou", hrubou, hmotově masivní až monolitickou stavbou, s vizí brutalistů potírajícím Ciam nemá nic společného...pokud brutalista použil masivní železobetonovou střechu a rovnou vysokou římsou a na vřídelní kolonádě je co do hmoty něco podobného, ale uhlazeného bílého s kontrastem skleněných ploch a kamenných obkladů, nemohu tyto výrazem spojovat...ano ve jménu socialismu a míru se aplikoval v českých zemích i brutalismus, třeba na InterContinentalu v Praze...pokud ale bereme, že brutalista vždy vytvořil stavbu popírající místo, vlastně "brutálně místo znásilnil" a to, že brutalista byl velmi svobodný a jednalo se spíše o volnou tvorbu, je možné, že příměr je použit. Polemizovat o tom nechci.

No a vidíte a to jsem se volně přesunul k Vaší poslední poznámce a sice k tomu, že si myslím neuvádíme snadno vymluvitelné a oponovatelné souvislosti a nejasnosti, či zavádějící úvahy. Nepotíráme fakta a věci bez ostrých mantinelů jen trochu formujeme a subjektivizujeme. To ostatně bude dělat i případný oponent a někdy i popření konkurencí vykoná prospěšnou reklamu.

Děkuji a přeji příjemný den.

S pozdravem Václav Benedikt

 

 

Nemáte oprávnění publikovat komentáře. Přihlašte se prosím.